Jak jsem vyráběla marmelády v Malawi a rozjela si vlastní podnikání
Měli jste někdy pocit, že pořád něco hledáte, že pořád něco postrádáte? Že byste chtěli dělat, co vás baví, co vás naplňuje? Já měla štěstí, že jsem našla co miluju a mohla jsem toho využít v dobro mé rodiny. Momentálně to bohužel nemohu dělat, tak vám o tom aspoň napíšu.
Další kousek z mého života, aneb jak jsem našla svou vášeň
Teď jste asi zvědaví, co že jsem se rozhodla dělat. Před 7lety jsme začala experimentovat s místním exotickým ovocem a českými recepty a začala jsem vařit marmelády. A jak to vlastně začalo? Láska k marmeládám nebyla na první pohled. Už je to nějakých 8 let, co nás moji rodiče přijeli navštívit do Malawi a přivezli s sebou spoustu domácích marmelád a džemů. V té době jsme skoro vůbec marmelády nekupovali, u nás to nikdo nejedl a děti měly radši arašídová másla.
Jednou ráno mamka otevřela jednu z marmelád, ať ochutnáme, byla chuťově tááák úžasná, že jsem v ten moment byla zaplavena vzpomínkami na dětství a na vaření marmelád s mamkou a babičkou. Po odjezdu mých rodičů jsem nad tím neustále přemýšlela. V Malawi nic takového v obchodech není a když se našly kvalitní marmelády, tak byly většinou z dovozu a velmi drahé. A tak to začalo, neustále experimentovaní, ochutnávaní, čtení receptů.
První jsem je jen rozdávala po rodině a známých. Začala jsem recyklovat všechny možné skleničky, sháněla jsem je úplně všude, hlavně od přátel a známých. Měla jsem jen ručně vyrobené štítky, ale na začátek to stačilo. Malawi má neuvěřitelně široký sortiment exotického ovoce, které roste po celý rok. Jejich trhy praskají ve švech, plné ovoce a zeleniny, všech různých barev a tvarů.
Úplně jsem si místní trhy zamilovala. Super bylo to, že jsem nebyla nijak omezena ve vaření marmelád, ovoce v Malawi totiž dozrává po celý rok, takže se naše příchutě marmelád jen měnily podle sezóny, kdy které ovoce dozrávalo.
Měli jsme kolem 11 různých druhů. Našimi nejprodávanějšími byly: ananasová s mučenkou (passion fruit), mangová, mangová s pálivými papričkami, mrkvová s ananasem, vanilkou a skořicí. Mým cílem bylo vytvořit marmeládu s největším možným podílem ovoce a s co nejmenším obsahem cukru bez nějakých chemických přísad, aby se tohoto dosáhlo, byli vařeny v malých dávkách, aby se uchovala přírodní chuť a co nejvíce vitamínu.
A proto si myslím, že naše marmelády měly takový úspěch. Byli jsme mezi jedinými na trhu, co něco takové dělali. Asi nějak po roce, poptávka byla už tak velká, že jsme se rozhodli dát našim marmeládám konečně jméno a dát jim nový kabát. Sehnat skleničky na výrobu marmelád nebylo jen tak. V Malawi nebyly vůbec dostupné ve velkém množství a byly většinou velice drahé, tak jsme museli hledat způsoby, jak je k nám dostat z Jihoafrické republiky.
Díky mému manželovi jsme dokázali navázat kontakty a mít neustálý přísun skleniček. Pak přišlo jméno pro naše marmelády – Poteč food company. Dlouho jsme se rozhodovala, ale nakonec vznikl název po místě odkud pocházím. Malá vesnička v Bílých Karpatech, na Valašsku.
Naše marmelády jsme prodávali v mnoha kavárnách, restauracích a na farmářských trzích. Farmářské trhy byly naše nejoblíbenější, měli jsme tam největší šanci být v kontaktu se zákazníkem a kde jsme byli schopni prodat více než 100 skleniček marmelád za jedno ráno, prostě neuvěřitelné! Nedokázala jsem si nikdy představit, že něčeho takového někdy dosáhnu. Byl to velký úspěch.
Úplně jsem si to zamilovala, celý ten proces. Od brouzdání po trzích s ovocem a zeleninou, vymýšlení nových receptů, po nekonečné noci, kdy jsme vařili marmelády po malých dávkách, abychom dosáhli jen té nejlepší chuti až po zarudlé dlaně, plné puchýřů od uzavíraní víček. Všechno tohle stálo za to.
Takže jestli právě teď přemýšlíte co dál, jestli právě chcete začít podnikat, ale nevíte jak, nebo nemáte prostředky. Nevzdávejte se. Dobrým věcem chvíli trvá, než se stanou. Jděte za svými sny, stojí to za to.
Chci vám také ze srdce moc poděkovat, že podporujete projekt Daruj kaši dětem v Malawi, který je mou další srdcovou záležitostí. Moc si toho vážím.
A kdo ještě nečetl můj příběh, tak se na něj dostanete zde.
Poklidné dny.
S láskou Iva